Dárkové sáčky

Papírové sáčky patří v historii používání papírových obalů k nejstarším dříve obchodních, dnes spotřebitelských obalů. Vznikaly původně v obchodech při balení zakoupeného zboží tak, že obchodník kuželovitě svinul aršík papíru a přeložením svinuté špice vznikl tehdy tak zvaný “ kornot“. Do toho naplnil prodané zboží (např. cukrovinky, třešně, ořechy) a přečnívající okraje kornoutů složil a kornout uzavřel. Postupně se zavedla výroba plochých sáčků, nebo plochých s postraními záhyby, původně bez potisku. Jejich používání se v obchodech rychle rozšířilo a byla zavedena hromadná výroba tak zvaných sáčků kupeckých. Tento název se ještě dnes používá.

Postupně si obchodníci nechali na stěny sáčků tisknout názvy obchodů a toho využívali i výrobci prodávaného zboží a potisk sáčků. Hromadně se rozvýjela výroba různých druhů jednoduše potištěných sáčků např. na balení spotřebitelské dávky cukru, mouky, soli a jiných potravin. Mechanizace balení do sáčků rozvinula širokou skupinu i náročně potištěných sáčků z nichž potisk plnil a plní nejen funkci prodejně propagační, ale i návodnou. Rozvíjí se výroba sáčků na potraviny např. na pudingy, pečivové prášky a návody na použití a představami zhotovených pokrmů, sáčky na semena květin a zeleniny se znázorněním květů a plodů, dále pak sáčky na kosmetické přípravky a další zboží. Vznikají velkovýrobny sáčků s členitým rozměrovým a druhovým sortimentem.

Značně se rozšířilo používání sáčků na balení svačin, pečiva a pokrmů. Sáčky tzv. svačinové se vyráběly z nepromastitelných papírů natíraných disperzemi plastů za účelem nepropustnosti vodní páry, vlhkosti, vůně a aromatických prvků. Papírové sáčky se tak stály významnými spotřebitelskými obaly. Jejich předností byla nízká cena, malá hmotnost a malý prostor, který před naplněním obsahem zabírají. To je výhodné pro jejich skladování a dopravu. K výhodám papírových sáčků patří i jejich recyklovatelnost po použití. Postupně se zaváděla výroba sáčků z celofánu pro balení cukrovinek a potravin, sáčků polepených hliníkovou fólií, potištěných flexotiskem i hlubotiskem (např. na balení dehydrovaných polévek). Rozvoj balících procesů z potištěných kotoučů papíru, nebo i jiných materiálů. Ve druhé polovině století začínají s papírovými sáčky na trhu soutěžit sáčky vyráběné z fólií plastů a Al fólie. Nesporně lepší obalově funkční vlastnosti těchto materiálů papírových sáčkům vážně konkurují. Podobná technologie výroby sáčků, jejich potiskování a nakonec i výroba sáčků přímo v balících procesech, omezila výrobua používání papírových sáčků na účely, kde v soutěži z cenových, ekologických, někdy i zdravotních důvodů zvýtězili plastové. V soutěži se sáčky z plastů a kovových fólií se vyrábějí papírové sáčky z papíru v kombinaci s transparentní fólií plastů, z papírů natíraných nebo vrstvených plasty nebo hliníkovou fólií, nebo vakuově pokovovaných papírů. Materiálovými kombinacemi získávají vhodné obalově funkční vlastnosti (např. nepropustnost pro vodní páry, tuky, prchavé organické látky, aróma, ultrafialové paprsky), které jsou nutné pro balení některých druhů potravin. Kromě jednoduchých sáčků nepotištěných vyráběných z různých druhů papíru, včetně papírů vyrobených z recyklovaných materiálů se dnes vyrábí značný podíl sáčků potištěných. Používané tiskové techniky dnes umožňuji všechny druhy sáčků kvalitně potiskovat, přímo při jejich výrobě na sáčkových strojích, nebo i na samostatných archových tiskových strojích (při výrobě sáčků z archu). Jejich grafická úprava slouží nejen k účelům prodejně propagačním, ale i k návodům na použíté balené zboží i k jiným informacím pro spotřebitele. Sáčky se rovněž používají jako vnitřní obaly při balení do skládaček nebo i jiných obalů. Speciálními druhy jsou sáčky sterilizační, určené pro sterilizaci párou ve zdravotnictví, sáčky kombinované s průhlednou fólií plastů pro balení pečiva, sáčky pro balení psích výkalů stištěným návodem a vloženým lepenkových přířezů pro hygienickou manipulaci.

Druhy sáčků

Sáčky se rozlišují podle dna a konstrukčního řešení trupu, podle počtu vrstev a podle způsobu spojování. Z hlediska uživatele se sáčky také podle způsobu uzavírání naplněných sáčků.

Podle tvaru dna konstrukčního řešení trupu se rozlišují:

sáčky ploché (s plochým dnem)
sáčky ploché s postranním záhybem (s plochým dnem)
sáčky ploché s křížovým dnem (zvané křížové)
sáčky s postranním záhybem a obdelníkovým dnem (zvané špalíčkové)
sáčky tříhranné trojúhelníkového tvaru (kornouty).

Podle počtu vrstev se rozlišují sáčky:

jednovrstvé
dvouvrstvé
třívrstvé

Technologické postupy výroby

Materiály použité na výrobu

Sáčky se vyrábějí z různých papírů, především z balicích. Jsou to zejména sulfitové jednostranně hlazené papíry plošné hmotnosti 40 až 80 gm , papír albino z bělené sulfitové buničiny jednostranně hlazený plošné hmotnosti 40 až 80 g.m , bělený sulfátový balicí papír jednostranně hladký nebo strojně hlazený plošné hmotnosti 40 až 120 g.m i sulfátový balicí papír přírodní barvy. Dalšími materiály jsou pergamenovýn papír v plošné hmotnosti 30 až 50 g.m , pergamenová náhrada plošné hmotnosti 40 g.m , hedvábní balicí papír plošné hmotnosti 17 až 26 g.m , ofsetový středně jemný a bezdřevý papír plošné hmotnosti 50 až 80 g.m. Používá se rovněž chromopapír plošné hmotnosti 90 až 100 g.m i některé druhy tiskových papírů. Pro speciální druhy sáčků slouží papíry natírané kopolymery plastů nebo vrstvené polyetylenem. Používají se rovněž papíry polepené hliníkovou fólií nebo samotná tenká hliníková fólie, která zpravidla slouží jako vnitřní vrstva sáčků třívrstvých. Z vlastností papírů použítých na výrobu se odvozují mechanické vlastnosti sáčků. Dobré mechanické vlastnosti papírů jsou důležité i pro vlastní výrobu na sáčkových strojích. Uplatňují se zejména vlastnosti charakterizované pevností v průtlaku a podélnou i příčnou tržnou délkou.

Nejpoužívanější lepidla pro slepování jsou škrobová lepidla, lepicí disperze a některé druhy speciálně upravených syntetických lepidel. Materiály natírané nebo vrstvené plasty se spojují tepelným spojováním (nesprávně svařováním).

Sáčky se vyrábějí z archů nebo z kotoučů papíru. Převládá výroba z kotoučů. Z archů se vyrábějí sáčky na semena květin a zeleniny, na šampóny, pečivové prášky, příp. i na koření. Vyznačují se tím, že jsou náročně potištěné, po straně a na dně jsou slepovány slepovací záložkou. Jsou vybaveny klopou na přelepení uzávěru. Výseky na jejich výrobu jsou tvarově řešeny tak, aby sáčky byly v rozích dokonale uzavřeny, zejména u sáčků na sypké a práškovité zboží.

Všechny druhy sáčků z archů se vyrábějí stejným výrobním postupem. Archy papíru se potiskují zpravidla ofsetovým tiskem. Mohou se současně lakovat. Potištěné archy mají tiskem vyznačené okrajové tvary výseků, podle nichž se přikládají výsekové nože při vysekávání výseků na mostových vysekávacích strojích. Tím se dosahuje správného umístění tisku na sáčku. Výseky se vyjímají z výsekových nožů, vrchní vrstva (asi pětina výšky stohu se klade stranou, protože má mírně větší rozměry, a zbytek se vystohuje). Pro zvětšené výseky se pak musí upravit seřízení automatu na slepování sáčků. Sáčky se slepují a tím i dokončují na slepovacím stroji, který nakládá výseky ze stohu, nanáší lepidlo na místo lepu, skládá výsek v podélném a příčném směru, lisuje linky přehybu, vykládá hotové sáčky a označuje nastavený počet vysunutím jednoho sáčku ze stohu. Vyznačený štůsek sáčků se svazuje proužkem papíru a vkládá do krabic nebo se balí do balíků. Stroje na slepování sáčků dosahují výkonu až 250 sáčků za minutu. Z kotoučů se vyrábějí všechny ostatní druhy sáčků . Potřebné šířky kotoučů se řezou na kotoučových řezačkách.